Διοτρέφης
Nom · diotréfis (diotréfês)
Notice Bailly
Lexique du grec ancien
Διο·τρέφης, ους
(ὁ) Diotréphès, h. Thc. 4, 53 ; DH. DS. etc. (cf. le préc.).
Étym.
Διός, τρέφω.
Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.
Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗