Θεόφιλος

Nom · théofilos (téofilos)

Notice Bailly

Lexique du grec ancien

Θεό·φιλος, ου (ὁ) [ῐ] Théophilos, h. Dém. 37, 6 Baiter-Sauppe ; Plut. Alex. 32, etc.
Étym. θ. φίλος.

Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.

Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗