Θεόφιλος
Nom · théofilos (téofilos)
Notice Bailly
Lexique du grec ancien
Θεό·φιλος, ου
(ὁ) [ῐ]
Théophilos, h. Dém. 37, 6 Baiter-Sauppe ;
Plut. Alex.
32, etc.
Étym.
θ. φίλος.
Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.
Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗