παλαιότης

Nom · paléotis (palaïotês)

Notice Bailly

Lexique du grec ancien

παλαιότης, ητος (ἡ) [ᾰ] antiquité, ancienneté, Eur. Hel. 1056 ; Plat. Crat. 421d, etc. ; en parl. de pers. Eschn. 33, 34.
Étym. παλαιός.

Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.

Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗