παλαιότης
Nom · paléotis (palaïotês)
Notice Bailly
Lexique du grec ancien
παλαιότης, ητος
(ἡ) [ᾰ]
antiquité, ancienneté, Eur. Hel. 1056 ; Plat. Crat. 421d, etc. ; en parl. de pers.
Eschn. 33, 34.
Étym.
παλαιός.
Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.
Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗