τελειότης

Nom · téliotis (téléïotês)

Notice Bailly

Lexique du grec ancien

τελειότης, ητος (ἡ) accomplissement, achèvement, Plat. Def. 412b ; Arstt. Phys. 3, 6, 13 ; 8, 7, 15.
Étym. τέλειος.

Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.

Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗