καθηλόω

Verbe · kathiloô (katêloô)

Notice Bailly

Lexique du grec ancien

καθ·ηλόω-ῶ [ᾰ] clouer, Pol. 1, 22, 5 ; πρός τι, Plut. Alex. 24 ; πρός τινι, DS. 20, 54 ; περί τι, Apd. 1, 9, 1 ; εἴς τι, Plut. M. 499d, sur qqe ch. ||
E Ao. att. inf. κατηλῶσαι, CIA. 2, 791, 31 (377 av. J.-C.) ; v. Meisterh. p. 79, β.

Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.

Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗