πανόδυρτος

Adjectif · panodurtos (panodurtos)

Notice Bailly

Lexique du grec ancien

παν·όδυρτος, ος, ον [ᾰ] tout à fait lamentable, Anth. 7, 476 ; Spt. 3 Macc. 4, 2.
Étym. π. ὀδύρομαι.

Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.

Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗