πανόδυρτος
Adjectif · panodurtos (panodurtos)
Notice Bailly
Lexique du grec ancien
παν·όδυρτος, ος, ον
[ᾰ] tout à fait lamentable, Anth. 7, 476 ; Spt. 3 Macc. 4, 2.
Étym.
π. ὀδύρομαι.
Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.
Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗