ἐρημίτης
Nom · érimitis (érêmitês)
Notice Bailly
Lexique du grec ancien
ἐρημίτης, ου
(ὁ) [ῑ] du
désert : ἐ. ὄνος, Spt. Job 14, 12, âne du désert, âne sauvage.
Étym.
ἔρημος.
Sens général, à vérifier dans le contexte biblique.
Bailly 2020 · CC BY-NC-NDSource ↗